Tak jsem se stal radiomatérem.... A přišel jsem k tomu tak trochu jako "slepý k houslím" a nikdy asi nebudu typickým radioamatérem. 

V tomto článečku chci tedy stručně popsat proč a jak k tomu došlo, jaké jsou moje cíle, a hlavně se odkázat na předchozího majitele značky OK1SE Josefa Sedláčka.

Od útlého mládí mě bavila elektronika a bastlení, ale vždy jsem více než k vysokým frekvencím a radiovým vlnám tíhnul k digitálnímu světu a procesorům. Až teprve svět IoT mě začal postupně k těm vlnám směřovat.

Zároveň je mým dalším velkým koníčkem létání, mnoho let létám na paraglideru, ale zajímá mě vpodstatě cokoliv, co se dokáže udržet ve vzduchu. Proto je asi jasné, že mne fascinuje svět malých amatérských balónových sond, a to zejména takzvaných pikobalónů. Pro ty, kteří nevědí o co jde, je to malý typicky fóliový (nikoliv latexový) balónek, takové to stříbrné čínské, co se třeba va tvaru číslic používá při narozeninových oslavách. Pro pikobalóny jsou ale lepší nepostříbřené a kulaté (ve tvaru koblihy s průměrem cca 90cm), do kterých se napustí troška hélia nebo vodíku, zavěsí se lehoulinký tracker napájený typicky solárními články a balónek se za ultraklidných meteorologických podmínek vypustí. Plyn uvnitř se postupně rozpíná díky snižujícímu se tlaku ve větších výškách. V určité výšce se balónek tlakem plynu napne, ale protože fólie je poměrně pevná, dál už se rozpínat nemůže, plyn uvnitř zvyšuje tlak a dojde k vyrovnání tíhové a vztlakové síly a balón se drží v dané letové hladině. Pokud se vše podaří - a věřte, je to skutečně velká challenge - je schopen v této hladině vykonat mnoho obletů zeměkoule. No a protože z trackeru je potřeba vysílat, a to po celém světě, dospěl jsem k nutnosti si zařídit radioamatérskou licenci. Příprava na zkoušky byla pro mne bez jakékoliv předchozí radiomamatérské praxe poměrně tvrdým oříškem, ale jsem zvyklý se učit, takže jsem se všechny ty zkratky, mezinárodní volací značky a prapodivná z historického vývoje pramenící rozdělení pásem nadrtil a zkoušky (dokonce s pochvalou za bezchybné vyplnění některých částí) úspěšně složil. 

Když jsem pro sebe hledal volací značku, samozřejmě mě logicky napadlo OK1SE a zjistil jsem, že je volná. Zároveň jsem ovšem na webu našel článek o jejím bývalém majiteli Josefu Sedláčkovi. Chvíli jsem váhal, jestli si s tím svým povrchním vztahem ke klasickému radioamatérství mohu vůbec dovolit tuto značku převzít. Po pečlivém přečtení článku jsem ale dospěl k tomu, že snad máme něco společného, cituji ze zmíněného článku: "Co se týče závodů a soutěží, těm se spíše vyhýbal, raději navazoval běžná, přátelská, neuspěchaná spojení a upřednostňoval zařízení typu QRP – s malými výkony." Jistě si dovedete představit, že několik gramů vážící elektronika (a to včetně slunečních článků a dlouhé drátové antény) nemůže do éteru vypouštět ani watty, natož potom výkony větší. Proto jedním ze základních režimů, které balónáři používají je režim WSPR. 

A tak doufám, že až dospěji ke svému cíli, a z balónu budu pár miliwatty "šeptat" značku OK1SE, budu tím (doufám, že po celé zaměkouli) vzdávat hold i jejímu předchozímu majiteli Josefu Sedláčkovi!