Technologie LoRa (speciální modulace vyvinutá firmou Semtech, která zároveň vyrábí radiové čipy) mě zaujala od první chvíle, kdy jsem se s ní seznámil. Hodí se báječně pro bateriová IoT zařízení, která mají přenášet data o velmi malém objemu na veliké vzdálenosti při naprosto minimální spotřebě.

S7V2 Mathematica demonstration

Další kapitolou stavby RepRapa je výběr, stavba a naprogramování ovládací elektroniky. I zde panuje v různých verzích poměrně značný chaos a je potřeba dobře zvažovat všechna pro a proti, než provedete závěrečné rozhodnutí.

Stavbu RepRapa můžeme zahájit v momentě, kdy máme tištěné díly a vitamíny. Zpočátku to jde velmi rychle, ale záhy zjistíte, že je to podobné jako se stavbou domu. Hrubá stavba se dá vyšvihnout za pár dní, ale dokončovací práce mohou trvat i několik let...

Začněme ale pěkně od začátku.

RepRep se staví z velmi levných a snadno dostupných součástek. Nicméně i tak vyjde stavba tiskárny minimálně na několik tisíc korun. V tomto článku budu shromažďovat svoje poznatky o levných a dostupných zdrojích materiálu na stavbu.

V tomto seriálu budu popisovat postup stavby své první RepRap 3D tiskárny s pracovním názvem Adam (jak jinak :-))).

Pokud se někdo do stavby budete chtít také pustit, a narazíte v mém popisu nebo obecně při stavbě na nějaké nejasnosti, neváhejte mi poslat mail. Pokud budu znát odpovědi na Vaše otázky, rád poradím.

PICkit 2 je velmi populární programátor/debugger od firmy Microchip. Vzhledem k tomu, že Microchip nabízí dokumentaci s jeho schématem, přeložený firmware pro procesor a ovládací software pro PC volně ke stažení, není problém si tento programátor postavit. Zde nabízím soji variantu jeho zjednodušeného klonu.

Here you can find the schematic of the KODAK Fun Saver single use camera. It is schematic of the new version of flash unit with LED charge indicator.

V konferenci HW-news se objevila diskuse o komunikaci s moderními digitálními elekroměry. V Elektoru kdysi vyšel článek na toto téma, jehož PDF verzi mám a zde ji pro zájemce na omezený čas vystavuji.

dsPIC patří mezi Digitální Signálové Procesory (DSP). Typická aplikace takového procesoru vypadá tak, že na jeho vstupu je A/D převodník a na výstupu naopak D/A převodník. Tak procesor může zpracovávat vstupní analogová data a zase je v analogové formě na výstupu odevzdávat. Protože procesory dsPIC obsahují poměrně výkonné A/D převodníky s mnoha možnostmi, budeme se právě v tomto článku věnovat jejich obsluze. Článek je zaměřen konkrétně na 12-ti bitový převodník procesorů z rodiny dsPIC 30FXXXX, ale velmi podobně se chovají i 10-ti bitové převodníky a převodníky v rodině procesorů dsPIC 33Fxxxx.

Stejný úkol - jiné prostředky. V tomto článku si ukážeme, jak jednoduché blikání LED diodami pomocí procesoru dsPIC naprogramovat v jazyku C. Článek je výrazně stručnější než předchozí Pojďme si zablikat - Assembler, protože mnohé postupy jsou při práci v obou jazycích totožné.

Pokud se učíme nějaký programovací jazyk, v jedné z prvních lekcí zpravidla narazíme na aplikaci "Hello, World". Ta pochází z dílny jednoho z autorů programovacího jazyka C Briana Kernighana a prostě na obrazovku vypíše nápis přeložitelný do češtiny jako "Ahoj světe". U jednočipových procesorů zpravidla nemáme displej umožňující vypsání takového textu a i pokud ho tam máme, jeho zprovoznění rozhodně nepatří k triviálním úlohám vhodným pro úplné začátečníky. V oblasti jednočipů se proto místo aplikace "Hello, World" obvykle používá jako první programátorský pokus obyčejné blikání LED diodou. A přesně to je předmětem tohoto článku.

V tomto článku se podíváme na to, jak funguje bootloader (zavaděč programu) a co vše je potřeba udělat pro jeho zprovoznění na procesorech dsPIC.

V tomto článku najdete několik postřehů k návrhu jednoduché desky pro první pokusy s dsPICem.

dsPIC je poměrně výkonný 16ti bitový Digitální Signální Procesor (DSP) firmy Microchip. Cílem této mojí minisérie článečků je předat zájemcům informace posbírané z různých zdrojů Internetu tak, aby se jim s těmito procesory začínalo co nejjednodušeji.