Skoro všechna práce v Lightroomu při úpravě fotografií sestává z tahání za řadu táhel měnících expozici, světla, stíny, vyvážení bílé a mnoho dalších parametrů. Napadlo Vás někdy, že by bylo příjemné mít možnost dělat tuto činnost pomocí skutečných "koleček"? V tomto článku si ukážeme, že to lze a je to docela levné a jednoduché.

Fotografuji (reportážní fotografii) převážně v režimu priority clony a protože fotívám v obtížných světelných podmínkách, používám velmi často režim auto ISO. Při debatách s dalšími fotografy jsem zjistil, že poměrně málokdo přesně ví, jak tenhle režim funguje. Proto jsem se rozhodl napsat tento článek, který se pokusí to vysvětlit.

Občas jsme postaveni před problém vybrat z velkého množství fotek určitý malý počet těch nejlepších. Třeba chceme vytvořit fotoknihu, někam vystavit svoje portfólio toho nejlepšího, co máme, nebo třeba hlasovat v nějaké fotografické soutěži.  

Jak tuší každý počítačově gramotný člověk, nejpoužívanější obrazový formát pro fotografie všeho druhu JPG používá ztrátovou kompresi. Kdo fotí přímo do tohoto formátu, nemá se správnou kompresí žádný velký problém. Fotoaparát obvykle nabízí dvě až tři možnosti a většina lidí prostě nastaví tu nejkvalitnější a více se o to nestará. 

Ale co fotografové, kteří to s fotografií myslí vážněji, a tedy fotí zásadně do RAW formátu, a teprve po zpracování z těchto "digitálních negativů" exportují JPG obrázky? Jak mají správně nastavit kompresi? Protože v této otázce panuje spousta nejasností a Internetových fám, udělal jsem malý srovnávací test, ze kterého je vidět, jaké nastanou kompresí ztráty. Při testu jsem záměrně vybíral ty nejhorší situace, takže reálně na normální fotce to bude vždy lepší. 

Mnoho webových galerií, publikačních systémů, ale i redakcí různých periodik dnes pracuje s takzvanými EXIF informacemi uložitelnými v hlavičce každého JPEG souboru. V tomto jednoduchém návodu popíši, jak snadné je si v LightRoomu nechat automaticky přidat například informaci o autorovi a copyrightu fotografie. Některé fotoaparáty sice umožňují si tyto informace zadat přímo v menu a vkládat je do fotek už během fotografování, ale jiné typy to neumí nebo mívají problém s českou diakritikou. Proto je snazší se o to postarat až v počítači. Pokud používáte pro editaci fotek Adobe LightRoom, je to velmi snadné a plně automatické.

Některé typy úprav fotografií v RAW formátu musíme ladit pro každý snímek zvlášť - proto ostatně také RAW formát používáme. Mnoho jiných ale lze zautomatizovat. Mezi ně rozhodně patří redukce šumu. V tomto článku se podíváme právě na to, jak takovou automatizaci zrealizovat v Camera Raw.

Před pár dny jsem si opět řekl, že je na čase vyčistit chip u mého Nikona. Chvíli jsem se v něm neobratně šťoural špachtličkou kdysi vystřiženou z platební karty, když mě napadlo, že si přeci mohu vytisknout perfektní špachtličku podle svých představ na 3D tiskárně. Tak pokud vás tahle problematika zajímá, můžete si ji stáhnout ze serveru Thingiverse a přečíst si o postupu, kterým chip čistím.

Hrad Château de Chillon se nachází na břehu Ženevského jezera, respektive na ostrohu přímo v jezeře poblíž Montreux.

Vesnice Charmey leží cca 50km severovýchodně od Ženevského jezera.

Vyfotografovat panoramatický snímek nemusí být tak jednoduché, jak by se mohlo na první pohled zdát. Vzhledem k tomu, že se poslední dobou panoramatickou fotografií poměrně intenzivně zabývám, rozhodl jsem se zveřejnit zde několik článků, které mají za cíl pomoci začátečníkům v této oblasti fotografie.

Od jednoho profesionálního fotografa jsem slyšel krásný názor: "Všichni se pořád ptají na megapixely, ale o tom to vůbec není. Je to o tom, čím to máš zasklené." Jelikož i já tento názor sdílím, chci malým porovnáním pomoci zájemcům o koupi objektivu, aby si udělali představu, co které "sklíčko" vidí.