RepRep se staví z velmi levných a snadno dostupných součástek. Nicméně i tak vyjde stavba tiskárny minimálně na několik tisíc korun. V tomto článku budu shromažďovat svoje poznatky o levných a dostupných zdrojích materiálu na stavbu.

Když jsem se v roce 2010 dozvěděl o Open Source projektu na stavbu 3D tiskárny, okamžitě jsem věděl, že do toho musíme jít. Nejdřív jsem si myslel, že tiskárnu nechám postavit studenty v rámci některé (některých) dlouhodobých maturitních prací. Posléze mi ale došlo, že by to bylo příliš náročné a že bude lepší, když první postavím sám a na naší škole založím takové malé RepRap centrum, kde si další tiskárny budou moci stavět zájemci z řad studentů. Také počítám s tím, že v rámci zmíněných maturitních prací budeme moci v příštích letech do projektu různým způsobem přispívat.

Protože chci projektem oslovit hlavně naše studenty, dal jsem si u své první tiskárny za cíl pokud možno minimalizovat náklady. Zde budu uvádět kde a za kolik jsem sehnal jednotlivé součástky. Netvrdím, že jsem našel vždy tu úplně nejlevnější variantu, ale myslím, že se mi daří se s cenami držet na hodně nízké úrovni.  

Výběr modelu tiskárny

Základním požadavkem autora RepRap projektu bylo, aby tiskárna uměla zreprodukovat co největší počet součástí na výrobu sebe sama. Když jsem se na netu více ponořil do informací o RepRap projektu, bohužel jsem zjistil, že dokumentace tak trochu kopíruje tuto původní myšlenku a tím, jak se na projektu podílí řádově stovky lidí po celém světě, je potřeba trochu cviku a orientace, než se v tom guláši člověk vyzná. Je celkem běžné, že se u nějaké součásti dočtete například (názvy jsou smyšlené):

Tento extruder xy8 je vylepšenou verzí extruderu xy7, který vychází z extruderu rs6, ale převzal uchycení ložisek z původního extruderu ab3 :-)

A teď se v tom začátečníku vyznej a vyber si, co a proč budeš stavět...

Postupně jsem zjistil, že v projektu RepRap existují v tuto chvíli tři plus jedna základní větve (mimo RepRap existuje ještě několik podobných "konkurenčních" projektů).

• Darwin
  - je historicky úplně první model zrozený v rámci RepRap projektu. Z dnešního pohledu je to úctyhodný stařec složený z velkého množství součástí, poněkud monstrózní a ne s úplně optimálními vlastnostmi. V dnešní době má jeho stavba význam snad jen pro milovníky historie techniky.
• Mendel
  - patří do druhé generace RepRap tiskáren. Základní princip je totožný s Darwinem, ale tiskárna dostála významného zjednodušení, zpevnění, zmenšení rozměrů a i její funkčnost a spolehlivost je větší. Tuhle tiskárnu by mělo cenu stavět kdyby ... nepřišly "zlaté české ručičky pana Průšy a nevyvinuly model:
• Prusa (nebo někdy Mendel-Prusa)
  - který dosahuje stejné funkčnosti jako Mendel, úzce z něj vychází, ale jednoduchým trikem výrazně zjednodušuje a zlevňuje celou stavbu. Toto je jasný favorit pro stavitele začátečníka.
• Huxley
  - je čtvrtou tak trochu samostatnou vývojovou větví. Vychází z Mendela, ale snaží se vytvořit (skoro) kapesní rozměry tiskárny. Je to hezký model, ale spíše pro pokročilejšího stavitele, který se chce zabývat miniaturizací tiskárny.

Na jakém principu tiskárna vlastně pracuje

Tiskárna staví 3D objekty z roztaveného plastu. Představte si, že obyčejnou tavnou pistolí nakreslíte na podložku nějaký tvar. Počkáte až vychladne (zatuhne) a pokračujete kreslením druhé vrstvy, pak třetí, čtvrté ...

No a přesně tohle dělá RepRap. Termoplast ve tvaru jakéhosi silnějšího vlasce je vtlačován do takzvaného extruderu, kde se řízeně zahřívá a tryskou vytéká ven. Extruder je připevněn na tříosém plotteru řízeném krokovými motorky, a tak můžeme pokládat na přesná předem určená místa jednotlivé vrstvy hmoty a vytvářet tak 3D tvary.

Z čeho se tiskárna staví

Tiskárna má několik kategorií stavebních součástí.

• Tištěné součásti
  - jsou plastové díly, které dokáže vytisknout sama RepRap tiskárna
• Vitamíny (netištěné součásti)
  - je běžně dostupný spojovací materiál, zejména závitové tyče, podložky, matky, pár šroubků a několik kuličkových ložisek do kolečkových bruslí
• Krokové motorky
  - krokové motorky běžně dostupných typů. U modelu Prusa 4ks na pohyb osami (osa Z je ovládaná dvěma motorky) a jeden motorek pro pohon extruderu
• Elektronika
  - se skládá z hlavní desky s mikroprocesorem a připojením k počítači PC a z desky (desek) silových budičů krokových motorků

Zakoupené součástky - ceny

V této tabulce (průběžně doplňuji) uvádím konkrétní součástky (sady součástek), které jsem na stavbu pořídil. Pod tabulkou ještě detailněji popisuji zkušenosti s jednotlivými nákupy.

*) Během stavby jsem zjistil, že v rozpisu je chyba u délek řemínků. U Mendela-Prusi stačí na obě osy řemínky dlouhé 840+, takže 1380ka je zbytečně dlouhá. Samozřejmě to nevadí (a rozdíl v ceně je také zanedbatelný), ale 840ka nebo 860ka se Vám bude snadněji shánět. 

Co se týká tisknutých součástek, nejdříve jsem se několikrát neúspěšně snažil kontaktovat samotného pana Průšu, pak hledat zdroje v ČR. Bohužel jsem v tom byl neúspěšný. Ze zahraničních zdrojů se mi nejvíce líbil německý web reprap-fab.org, který se zabývá dodáváním různých součástek na RepRapy.

Za jeho výhody považuji zejména:

• základní sada (s rozumnou cenou) už obsahuje i součásti na extruder
• dodávají kompletní trysky extruderu a také hotový podávací šroub (také za velmi rozumné ceny)
• umístění v EU (bez problémů s poštou, bez proclívání atd.)

Web je sice pouze v němčině, ale nebojte se komunikovat s prodejcem v angličtině. Je velmi ochotný poradit, u objednávky přemýšlí a když se mu něco nezdá, sám se iniciativně ozve s dotazem, zda je to tak schválně nebo jestli došlo k chybnému objednání. (Já jsem chybně objednal trysku extruderu, protože jsem si na webu nevšimnul možností výběru a i pokud bych si všimnul, nevěděl bych, které jsou ty správné.)  Správně je tedy pro začátečníka tryska s průměrem 0,5 mm (to je základ na který je kalibrován tiskový software) a průměrem izolátoru 10 mm (pasuje do extruderu v sadě). 

Vitamíny rozhodně doporučuji nakoupit ve specializované prodejně. Pokud je budete shánět po různých OBI nebo podobných marketech, sice to možná budete mít blíž, ale než seženete vše potřebné, strávíte nad tím mládí a utratíte spoustu peněz (např. metrová závitová tyč v OBI stojí 39 Kč, ve Feroně jsem jí koupil za cca 10 Kč). Já jsem si vybral prodejnu Ferony v pražských Holešovicích (na dojití ze stanice metra Nádraží Holešovice). Sortiment je obrovský, je to samoobsluha, takže můžete v klidu procházet regály, přemýšlet a vybírat a ceny jsou úžasné. Z celého seznamu mi schází jen několik typů M3 a M4 šroubků, jinak jsem tam sehnal vše potřebné.

Kuličková ložiska se používají běžného typu 608, která se normálně dávají do inline bruslí. Takže pro ložiska musíte do sportu. Ložiska 608 existují v provedeních 608, 608Z a 608ZZ. Písmenka Z označují prachové krytky ložiska. Pro naše účely je vpodstatě zcela jedno, který typ pořídíte, protože jednak tiskárna obvykle nepracuje v příliš prašném prostředí a jednak jsou ložiska v tiskárně ze stran kryta velkými podložkami. Také namáhání ložisek je v porovnání s provozem na kolečkových bruslích naprosto zanedbatelné. Z toho vyplývá, že můžete použít úplně jakákoliv nejlevnější ložiska, po kterých by bruslař zřejmě nikdy nesáhl. Na Internetu se dá najít blistr s osmi ložisky za cenu od 80,- Kč. Zašel jsem do nejbližšího obchodu Sportisimo a zeptal se na nejlevnější ložiska. Prodavač mi nabídl blistr za 199 Kč. Když jsem mu řekl, že to je moc a že sháním naprosto nejlevnější ložiska na jejichž kvalitě mi vůbec nezáleží, ochotně zašel kamsi dozadu a přinesl mi sadu nějakých ložisek ze starých neprodejných zásob za 50 Kč.  

Krokové motorky jsem se nakonec rozhodl koupit od českého prodejce Microcon. Sice z Číny by se určitě daly sehnat levněji, ale při současných problémech s proclíváním na ČP by se nakonec cena mohla blížit té od Microconu, a namísto dodávky příští den bych taky mohl čekat několik měsíců.

Ozubené řemínky se dají sehnat na různých místech prostřednictvím Internetu. Obával jsem se ovšem opět problémů s poštou, tak jsem se snažil hledat výrobce/prodejce v Čechách. Nakonec jsem skutečně našel. Sice jsem si díky své neznalosti toho, jak to ve světě řemínků chodí musel s lidmi v Pikronu vyměnit asi tak 65 tisíc mailů a několik telefonátů, ale byli velmi ochotní a nakonec jsme dospěli k výběru správných produktů. Také řemínky jsem měl hned druhý den po objednání na stole.