Takhle vypadá důkladně stíněná buňka s ovládací elektronikou urychlovače SPS, který dodává částice mimo jiné i do urychlovače LHC. Není tam málo techniky že?

Takhle to vypadá v místě, kde si elektrony musí obléct pořádný kožich, protože proud přechází z "normálních" měděných vodou chlazených kabelů (to jsou ty černé hadice mizící ve stropě) do supravodivých kabelů na teplotě tekutého hélia.

V těch svislých válcích je umístěna zezhora nejprve důmyslná měděná struktura s co nejlepší elektrickou, ale co nejhorší tepelnou vodivostí. Pod ní následuje sekce z takzvaného teplého supravodiče. Ten pro supravodivost nepotřebuje teploty tekutého hélia, ale stačí i hodnoty o nějakou tu desítku kelvinů výše. Má také výrazně lepší tepelně izolační schopnosti. V nejnižších částech na něj pak už navazují kabely ze standardního studeného supravodiče, které vedou do jednotlivých sekcí magnetů.

Pohled na urychlovací dutiny - motor celého urychlovače v pointu 4 LHC.

V lednu 2012 jsem měl díky panu Dr. Danielu Valúchovi příležitost se během zimní odstávky podívat do podzemí (i nadzemí) urychlovače LHC v CERNu. Podařilo se nafotit dvě 360° panoramata přímo v tunelu LHC a jedno ve faradayově kleci ovládací elektroniky urychlovače SPS.

Během zájezdu do CERNu se mi letos podařilo najít chvilku volného času, kdy jsem mohl nafotit pár panoramatických pohledů.